banner-bez-nazvu-1-349.png
Úvod > Novinky > To nejzajímavější z výroční zprávy České školní inspekce
Novinky

To nejzajímavější z výroční zprávy České školní inspekce

03. 01. 2017

Česká školní inspekce navštěvuje dětské domovy, vychovné ústavy a další zařízení, aby zhodnotila nejen jejich fungování, ale i výchovu a vzdělávání dětí, které v nich žijí. Před více než rokem a půl jsme Vás informovali o tom, že inspekce na náš popud začne častěji navštěvovat tato zařízení. A protože tomu tak od minulého školního roku skutečně je, pojďme se společně podívat na výběr pozitivních, ale i negativních věcí, které během návštěv zjistila.

 

Ve školním roce 2015/2016 fungovalo v České republice celkem 266 zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a preventivně výchovné péče. Z toho bylo 144 dětských domovů, dále 28 dětských domovů se školou, 28 výchovných ústavů, 13 diagnostických ústavů, 52 středisek výchovné péče a jedno specializované zařízení pro děti cizince. Zřizovatelem dětských domovů je nejčastěji kraj, ostatní zařízení zřizuje zpravidla MŠMT.

ČŠI ve školním roce 2015/2016 vykonala inspekční činnost ve 119 zařízeních, která měla 129 součástí. V dětském domově provedla inspekční činnost v 86 případech, v dětském domově se školou v 16 případech, ve výchovném ústavu v 15 případech, ve středisku výchovné péče v devíti případech a v diagnostickém ústavu ve třech případech.

Děti v zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy

Ve školním roce 2015/2016 bylo ve školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy umístěno celkem 6 482 dětí. Nejvíce dětí bylo umístěno v dětských domovech, 65,7 %. Ve výchovných ústavech a dětských domovech se školou bylo umístěno 16,8 %, resp. 11,4 % ze všech umístěných dětí. Ve školním roce 2014/2015 bylo umístěno 6 495, tj. o 13 dětí více.

Nadále pokračuje trend zvyšování počtů dětí mladších tří let, většinou na základě sourozeneckých vztahů, a dětí starších 18 let, které jsou v zařízení na základě smlouvy mezi dítětem a zařízením po dobu přípravy na povolání.

Prostorové, materiální a bezpečnostní podmínky v zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy

Možnost uzamknout si svoje osobní věci není stále ještě běžnou věcí, v 16 % navštívených zařízení bylo zjištěno, že děti neměly v zařízení prostor pro to, aby si mohly uchovávat své osobní věci uzamčené a měly k nim přístup.

Využívání stavebně technických prvků anebo audiovizuálních systémů nemělo správně ošetřeno 27 školských zařízení. Nejčastěji neměla zařízení specifikována pravidla jejich použití nebo prokazatelně neseznámila děti či zaměstnance o jejich umístění a využívání.

Značné rezervy jsou v zajištění bezbariérového přístupu, kdy dvě třetiny navštívených zařízení jej nezajišťovaly.

Finanční podmínky v zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy

Souhrnné sponzorské dary činily za tento školní rok 27 989 558 Kč. Tyto finanční prostředky byly využívány hlavně na podporu dětí při jejich vzdělávání, programy na přípravu pro vstup do samostatného života, zájmové aktivity mimo zařízení, rekreační pobytové činnosti o prázdninách, popř. modernizaci vybavení a materiálních podmínek.

Personální podmínky v zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy

Kritéria kvalifikačních předpokladů pro výkon práce pedagogických pracovníků splňovalo 71,4 % pedagogů. 97,5 % všech zaměstnanců školských zařízení splňovalo bezúhonnost, ve třech případech bylo zjištěno porušení zákonných předpisů. Kritérium psychické způsobilosti nesplňovalo 9,2 % pedagogických pracovníků. V oblasti kvalifikovanosti došlo k mírnému zlepšení, což bylo způsobeno i novelou zákona o pedagogických pracovnících.

Dětské domovy využívaly pro potřeby zajištění systematické a intervenční specializované péče alespoň jednoho odborníka v 20,7 %, popř. využívali specialistů spádových diagnostických ústavů či specialistů zaměstnaných na jinou formu pracovního poměru. Alespoň jeden pedagogický pracovník absolvoval určitou formu psychoterapeutického výcviku v 28,6 % navštívených zařízení, vyšší počet těchto pedagogů se vyskytoval v diagnostických ústavech a výchovných ústavech.

Řízení zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy

Práva a povinnosti dětí byly ve vnitřních řádech školských zařízení deklarovány v zákonném rozsahu, v praxi nebyla práva dětí dodržována jedním školským zařízením. (pozn. red.: VÚ Chrastava)

Zdravý vývoj dětí a předcházení vzniku sociálně patologických jevů věnovala školská zařízení náležitou pozornost, nedostatky však byly zjištěny v 3,4 % navštívených zařízeních.

Obsahy programů rozvoje osobnosti dětí byly školskými zařízeními zpracovávány a vyhodnocovány, u čtyř zařízení bylo zjištěno pochybení. Nejčastějším nedostatkem byla formálnost programu, kdy byl sice vypracován, ale pedagogové s ním průběžně nepracovali.

Ochranu osobního prostoru a soukromí dítěte nedostatečně zajišťovalo 6,7 % zařízení.

Všechna navštívená školská zařízení nejen připravovala děti na samostatný život, ale také vyhodnocovala potřeby dětí pro samostatný život a nastavovala postupy k podpoře úspěšného přechodu dětí do samostatného života („rozhodně ano" 59 %, „spíše ano" 41 %).

Vzdělávání zletilých nezaopatřených osob (18–26letých) neumožňovalo 10 školských zařízení. Poradenství pro mladého dospělého, který opustí péči a následnou podporu, spíše nebo vůbec neuplatňovalo 5 % zařízení.

Průběh v zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy

ČŠI realizovala ve školním roce 2015/2016 ve školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy celkem 666 hospitací (pozn. red.: sledování a hodnocení vzdělávacích a výchovných aktivit a postupů vychovatelů).

Z použitých metod ve sledované činnosti bylo nejčastěji používáno povzbuzování v 79,8 % případů a příklad v 46,6 % případů. Téměř dvojnásobný nárůst oproti minulému školnímu roku byl zaznamenán u metody požadavku (32,7 %), více než dvojnásobný nárůst u metody režimu (26,6 %). Poměrně málo byly využívány metody, které vyžadují zapojení proškoleného pracovníka, jako je metoda rituálu (7,4 %), metoda inscenační (1,2 %) a situační (6,9 %). Tyto metody pracující s osobností dítěte, popř. jeho city a vůlí, byly uplatňovány pouze u sledovaných psychoterapeutických činností. Jinak byly sledované činnosti vedeny odborně správně a účelně vzhledem ke stanovenému vzdělávacímu cíli, věku a individuálním potřebám dětí.

Téměř čtvrtina hodnocených zařízení (22,7 %), která užívala k zajištění ochrany stavebně technické prvky anebo audiovizuální systémy (pozn. red.: například mříže a kamery), však neměla přesně specifikována pravidla jejich použití, nebo s těmito pravidly prokazatelně neseznámila umístěné děti nebo zaměstnance.

Velmi pozitivní bylo, že 84,8 % sledované činnosti bylo propojeno s možností praktického využití v běžném životě. Nedostatkem v některých zařízeních byla absence zpětné vazby prostřednictvím zhodnocení činnosti dětmi, které chybělo při 58,7 % hospitací, popř. sebehodnocení dětí, které chybělo při 42,5 % hospitací.

Nejčastěji sledované činnosti rozvíjely samostatnost dětí, což bylo zaznamenáno v 67,4 % hospitací, schopnost spolupráce v 47,4 % hospitací a kreativitu v 36,9 % hospitací. Téměř se zdvojnásobilo kritické myšlení a schopnost argumentace (schopnost vlastního názoru a náhledu), které bylo sledováno při 15,8 % hospitací. Stejně jako v loňském školním roce bylo sledováno, že při poměrně malém počtu hospitací byly rozvíjeny technické dovednosti dětí (12,4 % hospitací). Přitom u 84,8 % hospitací bylo sledováno, že činnost je propojena s možnostmi praktického využití. Multikulturní a environmentální výchova byla zaznamenána při 3,8 % respektive 6,5 % hospitací.

Závěry a doporučení České školní inspekce

Materiální podmínky ve většině školských zařízení se průběžně zlepšují. Necelá desetina zařízení však má stále v této oblasti problémy. Personálně stále chybí vyšší zastoupení mužského vzoru, hlavně v dětských domovech.

Většina pedagogů bez požadovaných kvalifikačních předpokladů, kteří začali studovat, studium končí. Stále však je více než desetina pedagogů nekvalifikovaných. V diagnostických ústavech, dětských domovech se školou a výchovných ústavech se zvyšuje zastoupení pracovníků s psychoterapeutickým výcvikem, v dětských domovech je situace nepoměrně horší.

Průběh vzdělávání významně ovlivňovala kvalifikovanost, odborná zdatnost a profesionalita, zájem a osobní nasazení pedagogů. Snahou mnoha zařízení je umožnit umístěným dětem podílet se na organizaci vnitřního chodu zařízení prostřednictvím některého typu spolusprávy. Zařízení se snaží přenášet určité odpovědnosti na děti, a tím se je snaží připravit na samostatný život (práce s přiměřeným rizikem).

Vybraná doporučení pro zařízení:

  • Zajistit dostatek příležitostí pro navazování kontaktů v přirozeném sociálním prostředí (nepřiměřená doba omezování rozsahu volných vycházek, absence zapojení dětí do zájmových aktivit mimo zařízení apod.).
  • V rámci prevence rizikového chování podporovat psychoterapeutické postupy, využít pozici psychologa a etopeda a zkušeností absolventů psychoterapie.

Vybraná doporučení pro zřizovatele (kraje a MŠMT):

  • Definovat způsob, rozsah, četnost a obsah metodického vedení ze strany diagnostických ústavů směrem ke svým spádovým zařízením, obsah a rozsah komplexních diagnostických zpráv, jejich využití v následném zařízení po umístění dítěte do zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy.
  • Definovat způsob, rozsah, četnost a obsah metodického vedení ze strany zřizovatele, včetně ověřování zpětné vazby, účinnosti metodického vedení a případné aktualizace způsobu metodického vedení.
  • Stanovit pravidla pro zletilé nezaopatřené osoby pobývající v zařízení na základě smlouvy (diferencovat práva a povinností pro děti a zletilé nezaopatřené osoby).

Plnou verzi Výroční zprávy České školní inspekce najdete na těchto webových stránkách (kapitola o ústavních zařízeních na str. 145 - 155) zde.