23. 02. 2015
Michal se minulý týden zúčastnil semináře o možnostech podpory romských dětí vycházejících z ústavní péče v zemích Východní Evropy a Velké Británie, který se konal na půdě Salfordské univerzity v Manchesteru.
Cílem setkání bylo seznámit se s pohledy sociálních pracovníků, akademiků a lidí se zkušeností z ústavní péče na implementaci politik péče o ohrožené děti napříč Evropou. Po prezentacích organizátorů a sociálních pracovníků se dle slov pořadatelů poprvé ve Velké Británii ujali slova take lidé se zkušenostmi z ústavní péče, kteří se podělili o své životní příběhy.
Jedním z hlavních témat semináře byl nedostatek dat k tématu v zemích východní Evropy. Ty by měla poskytnout právě vznikající zpráva, jejíž průběžné výsledky poukazují na několik opakujících se faktorů přispívajících k nadreprezentaci romských dětí v ústavní péči. Vedle sociálního vyloučení, nízkého vzdělání, nízkému porozumnění rodičů významu vzdělání, migrace za prací, nevhodných bytových podmínek a absence komunitních sociálních služeb k nadreprezentaci často přispívá nízká míra spolupráce rodičů s veřejnou správou, jejíž kořeny by se daly nalézt v historické represi Romů.[1]
Jedním z dílčích témat byl způsob efektivní terénní práce s ohroženými rodinami Romů, Gypsy a Travellerů, které prezentující sociální pracovník Michael Ridge ozvláštnil o data týkající se sociálního vyloučení a jeho vlivu na duševní zdraví. V Británii se dle jeho slov uskutečnilo pouze pár výzkumů na toto téma a je tudíž nasnadě, aby se akademická obec, i vzhledem k migračním vlnám, začala intezivněji touto tématikou zaobírat. Socio - kulturní vyčleňování romských rodin má totiž jistě vliv jak na duševní zdraví, tak na jejich ochotu spolupracovat s veřejnou správou na začleňování.[2]
Michala však nejvíce zaujala informace týkající se podpory britských dětí odcházejících náhradní péče, o kterou se s ním po semináři podělil jeden z profesorů Salfordské univerzity. V minulém roce byl v Británii schválen zákon, díky kterému děti v pěstounské péči mohou zůstat ve svých rodinách do 21 let.[3] V případě, že v rodině zůstat nechtějí, mají nárok na finanční podporu. Tento zákon však zcela nepochopitelně opomíjí více než 6 tisíc dětí žijících v dětských domovech, které nárok na finanční podporu nemají, přestože výzkumy dokazují, že jsou znatelně více ohroženy sociálním vyloučením a bezdomovectvím.[4]
Hlasy dětí z dětských domovů se však velmi záhy po schválení zmíněného zákona začly ozývat a televizní kanál Channel 4 vytvořil čtyřdílný dokumentární seriál, který se příznačně jmenuje Vykopnuté děti (Kicked Out Kids).[5]
Příští úterý se Michal a Radek vydají za lidmi z Ministerstva práce a sociálních věcí, aby probrali nově vznikající úpravu zákona o sociálně - právní ochraně dětí, která by měla omezit věkovou hranici, pod kterou nemůže soud umístit děti do ústavní péče. Vteřina doufá, že se jí povede do novely zákona dostat i závazek o podpoře dětí do 21 let. Pokud se vydaří, je možné, že za pár let přestaneme slyšet o tisícovkách dětí končících na ulici.