Soukromí

Odpověď

Dobrý den Ondro,

podle zákona má každé dítě starší 7 let právo opustit samostatně dětský domov nebo jiné zařízení (výjimkou jsou děti, které mají uloženou ochrannou výchovu). Právo na vycházku je však podle zákona podmíněno souhlasem pedagogického pracovníka (vychovatele). Souhlas však není to samé co schválení - vychovatel nemůže jen tak říct, že vycházku zakazuje, ale sám musí respektovat určitá pravidla.

Dětský domov nebo jiné zařízení Vás musí podporovat v navazování kontaktů a k trávení svého volného času mimo zařízení v přirozeném prostředí (venku, s kamarády na hřišti, kroužky). Zároveň má péče domova odpovídat individuálním potřebám dítěte. Měla by tak pro Vás platit podobná pravidla jako u dětí, které vyrůstají v rodině. Velkou roli bude hrát Váš věk a vyspělost. Vychovatel tak v konkrétním případě nemusí souhlas udělit, pouze pokud k tomu má důvod, např. pokud dítě nemá splněny povinnosti do školy (přípravu). I v těchto případech je však třeba postupovat přiměřeně s ohledem na věk a vyspělost dítěte – větší prostor dbát na přípravu bude u mladších dětí. Čím je však dítě starší, tím víc je na jeho odpovědnosti se do školy připravovat samostatně. Úkolem vychovatelů bude v těchto případech spíše prevence zanedbávání přípravy do školy.

Neudělení souhlasu vychovatelem však může být překážkou samostatné vycházky pouze v jednotlivých případech. Pokud by omezení vycházek mělo trvat delší dobu, lze jej dítěti uložit pouze jako tzv. opatření ve výchově, o kterém rozhoduje vždy ředitel zařízení. Důležité ale je, že takové omezení nebo zákaz může být dítěti uložen opravdu pouze v případě prokázaného porušení jeho povinností. Špatný prospěch ve škole neznamená vždy porušení povinností. Při určování toho, jestli dítě porušuje své povinnosti, nebo ne, není až tak důležité, jakou dostane známku, ale jeho přístup k přípravě do školy.

Dále je důležité, že opatření ve výchově ve formě omezení nebo zákazu vycházek, může trvat pouze po omezenou dobu, kterou ředitel stanoví. Ředitel přitom nemůže překročit maximální možnou délku stanovou vnitřním řádem domova. Do vnitřního řádu domova můžete nahlédnout a ověřit si, že domov neporušuje vaše práva.

Dětský domov musí mít také nějaká vnitřní pravidla svého fungování. Takovým pravidlem může být např. stanovení večerky. To nemusí odpovídat situaci dětí z rodin, které se v případě, že už jsou starší, mohou např. v pátek nebo v sobotu na diskotéce zdržet delší dobu. Domov i dítě, resp. mladistvý, by se měli snažit hledat nějaký rozumný kompromis a způsob řešení, které mladistvému do určité míry umožní účastnit se aktivit společně se svými vrstevníky za alespoň trochu srovnatelných podmínek a které by příliš nenarušilo chod domova.

Je ještě nezbytné zdůraznit, že všechno, co bylo výše uvedeno, se týká pouze dětí, kterým byla nařízena ústavní výchova. Pro děti s uloženou ochrannou výchovou platí jiná pravidla. Ty právo na samostatné vycházky nemají, mají právo pouze na vycházky s doprovodem. Samostatné vycházky jim mohou být přiznány za odměnu rozhodnutím ředitele, opět prostřednictví m opatření ve výchově.

Pokud máte pocit, že jste nepřiměřeně omezováni v možnosti opouštět domov, můžete se obrátit na veřejnou ochránkyni práv. Ta může situaci začít řešit sama. Veřejná ochránkyně práv má vytvořené stránky speciálně určené dětem http://deti.ochrance.cz/ se zvláštní e-mailovou adresou deti@ochrance.cz a telefonním číslem 542 542 888, které jsou určené pouze dětem. Zde si můžete přečíst, jak veřejná ochránkyně práv při řešení Vašeho případu bude postupovat. Případně můžete kontaktovat i státního zástupce, který dohlíží nad dodržováním zákonů ve vašem domově. I on je oprávněn ředitele upozornit, že takovýto postup neodpovídá zákonu, a žádat, aby ředitel přestal zákon porušovat. V některých domovech je kontakt na státního zástupce vyvěšen třeba na nástěnce.

S pozdravem za poradnu
Anička

Odpověď

Dobrý den Jitko,

dítě má v každém případě právo nejen na to, aby bylo jednáno vždy v jeho nejlepším zájmu, ale také na to, aby jeho názor byl vyslyšen a brán v potaz v každém případě, který se ho týká. To platí tedy i pro trávení víkendů, účasti na programech atp. Je zřejmé, že z hlediska trávení volného času je nutné dělat jisté kompromisy; po domluvě s tetami byste však rozhodně měli mít možnost trávit víkend i mimo domov a mimo oficiální program, každé dítě starší sedmi let má právo na samostatné vycházky a souhlas by tety neměly dát jen ve výjimečných a odůvodněných případech (například pokud si nesplníte některé povinnosti). Co se týče praktiky s podepisováním rozhodnutí, tento postup je ze strany dětského domova nezákonný a navíc vede k velmi rizikovému chování - vždyť jedním ze základních pravidel, kterému bychom se všichni měli naučit co nejdřív je, nepodepisovat nic, co jsme si předtím nepřečetli. Je nutné, aby pracovníci dětského domova dítě vždy pečlivě seznámili s obsahem rozhodnutí nebo opatření, vysvětlili jeho důsledky a ujistili se, že jim dítě porozumělo. Musí také, jak je uvedeno výše, dítě vyslechnout a vzít v potaz jeho názor.
Pokud chcete situaci změnit, můžete proti rozhodnutí ředitele podat stížnost. Tu musíte podat písemně nejprve k rukám ředitelky. Pokud vaše stížnost nebude úspěšná u ředitelky, můžete ji poslat krajskému úřadu, který je nadřízeným ředitele domova. Stejně tak si o problému můžete promluvit se sociální pracovnicí, která by vás měla pravidelně (každé 3 měsíce) v domově navštěvovat.
Další možností je potom kontaktovat Veřejnou ochránkyni práv. Ten má specializovanou webovou stránku i mail pro děti (http://deti.ochrance.cz/, deti@ochrance.cz), kontaktovat ji můžete i na telefonu +420 542 542 888. Ochránce vám poradí, jak postupovat a může do vašeho dětského domova poslat i právníky, kteří paní ředitelce vysvětlí, jak by měla s ohledem na vaše práva postupovat.

S pozdravem za tým poradny,
Šárka

Odpověď

Dobrý den Lukáši,

všichni, tedy i dětský domov, musí respektovat důstojnost dítěte i jeho právo na soukromí. Součástí těchto práv je přirozeně i právo na to, aby bez vašeho vědomí nikdo nepouštěl cizí lidi do vašeho pokoje, abyste na pokoji měli dostatečné soukromí, abyste měli dostupnou schránku nebo jiné bezpečné a uzamykatelné uložiště cenných věcí. Pro starší děti je poté s ohledem na důstojnost a právo na soukromí žádoucí i možnost si pokoj uzamknout, pro mladší je nezbytné zařídit alespoň oddělenou zásuvku, kde si mohou uchovat své osobní věci. Dítě má také právo na to, aby prostředí dětského domova co nejvíce připomínalo běžnou domácnost, s čímž souvisí například i možnost si pokoj zútulnit tak, aby se v něm žilo příjemně. Jako u mnoha oblastí je však tady nejefektivnější možností domluva s vychovatelem nebo vychovatelkou. V případě, že vychovatelka nebo vychovatel na domluvu nereagují, existuje několik možností. První je podat stížnost na podmínky v Dětském domově. Více o tom, jak podat stížnost zde.
Druhou je kontaktovat Veřejnou ochránkyni práv, která vám poradí a může váš případ přímo vyšetřit, případně může do vašeho dětského domova poslat i právníky, kteří paní ředitelce vysvětlí, jak by měla s ohledem na vaše práva postupovat. Ochránkyně má specializovanou webovou stránku i mail pro děti (http://deti.ochrance.cz/, deti@ochrance.cz), kontaktovat ji můžete i na telefonu +420 542 542 888.

S pozdravem za tým poradny,
Šárka

Odpověď

Dobrý den Eliško,
nevím, jak přistupují v otázkách vztahů a sexuální výchovy vychovatelé ke svým dětem, ale co se týče dětí v domově, mají povinnost s vámi o těchto věcech mluvit. Tato povinnost vychází i ze Standardů kvality péče o děti ve školských zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy a preventivně výchovné péče. Takže vychovatelé by s vámi měli mluvit o všech věcech, které se týkají vašeho života i o tématech jako jsou vztahy a sex nebo o rizicích pití alkoholu a užívání drog.

Píšete, že se u vás tvrdě potrestá, když se dva dají intimně dohromady. To není správný postup, rozumím tomu, že se vedení snaží vás oblasti intimních vztahů vychovávat, ale to, jaký přístup celkově zvolili, se mi nezdá vůbec vhodný. Za to, že někdo v dětském domově naváže s někým intimní vztah, vedení nemůže trestat. Pouze v případě, že by takto došlo k trestnému činu (jeden z nich by byl mladší 15 let) nebo činu jinak trestnému (oba byli mladší 14 let) by vedení mohlo věc řešit dál a například kontaktovat policii. Pokud jsou ale oba starší 15 let, je to již jejich rozhodnutí, a to i přes to, že s tím třeba vedení nesouhlasí a nemůže je nijak trestat. Co vychovatelé ale mohou je dát vám prostor se o tématu vztahů a sexu bavit a zprostředkovat vám přístup k informacím o antikoncepci.

S pozdravem za tým poradny,
Kamila