Tvůj příběh Příběhy jiných Poradíme Kdo radí Anketa Soutěž
Úvod > Tvůj hlas > Poradíme > Rodina

Sem můžeš psát dotazy na téma společné pokoje sourozenců, víkendy doma, ....

captcha  Opište kód z obrázku:

Jaká jsou pravidla dovolenky u rodičů?

Dobrý den,

ráda bych se zeptala, jakými pravidly se řídí dovolenky u rodičů. Můžou mi je vychovatelé zakázat, třeba když si nebudu plnit svoje povinnosti?

Dáša

Odpověď

Dovolenky u rodičů jsou důležitou součástí pobytu v domově. Jejich smyslem je zajistit, že si se svými rodiči udržíš kontakt. Z tohoto důvodu podléhají poměrně vysoké míře ochrany a domov do nich nemůže jen tak zasahovat.

O dovolence rozhoduje ředitel na základě žádosti. Je dobré vědět, že tuto žádost nemusejí podat jen Tvoje rodiče, ale můžeš to udělat i ty sama. Ředitel je povinen vyžádat si stanovisko sociálky (orgánu sociálně-právní ochrany dětí) a tímto stanoviskem je vázán. Když je stanovisko vyhovující, pobyt u rodičů Ti prostě povolí. Když je zamítavé, dovolenku Ti zakáže. O tom ale musí vydat rozhodnutí, proti kterému máš právo se odvolat ke krajskému úřadu, a to ve lhůtě 15 dnů.

Důležité je také vědět, že stanovisko sociálky by se mělo soustředit pouze na to, zda Tvoji rodiče zvládnout se o Tebe v průběhu dovolenky postarat tak, aby Ti s nimi bylo dobře a aby Tě nevystavili nějakému ohrožení. Rozhodně by nemělo vycházet z toho, jak si plníš povinnosti v domově. Dovolenku nelze využívat ani jako odměnu ani jako trest. To je špatný přístup, který kritizovala i ombudsmanka.

V případě, že máš pocit, že Tvůj domov nepostupuje v otázce dovolenek správně, můžeš ombudsmanku kontaktovat, a to buď prostřednictvím zvláštní e-mailové adresy, určené speciálně pro děti: deti@ochrance.cz, anebo jí můžeš zavolat na telefonní číslo: 542 542 888. Více informací o tom, jak ombudsmanka postupuje a v čem Ti může pomoci nalezneš zde: http://deti.ochrance.cz/ .

Za tým Právní poradny,

Anička

Mám právo na kontakt se svými sourozenci?

Je nás osm. Já a moje dvě ségry jsme ve stejném domově. Bráchu máme na jiný skupince, protože zlobil a prý jsme měli z děcáku cirkus, když jsme byli spolu. Další dva bráchy si někdo adoptoval, o nich nemáme žádnou zprávu. Kdoví, možná že se mají líp, než já. Blbý na tom je to, že já o nich nic nevím a oni o nás už vůbec. Nejstarší ségra je v jiném děcáku, není daleko, ale moc se nevídáme. Ani si ale nemáme co říct, tak mi to až tak nevadí. Ona mi pořád kecá do toho, jak bych měla žít svůj život. Co mě ale štve, je brácha, který musel z našeho děcáku odejít úplně, protože nadával tetám. Toho jsem neviděla už pár měsíců a hrozně mi chybí. Byli jsme si úplně nejblíže. Už se fakt těším, až budu mít osmnáct a budu ho moci navštívit.

Lucka

Odpověď

Dobrý den Lucie,

podle zákona je potřeba sourozence umísťovat společné vždy. Jakákoli výjimka musí být odůvodněná – např. ze závažných výchovných důvodů. Toto pravidlo je přitom nutné vykládat v tak, že by společnému umístění sourozenců musely bránit závažné okolnosti ve vývoji a vztazích mezi sourozenci (třeba časté násilí staršího sourozence vůči mladšímu). Na druhou stranu by vedení dětských domovů mělo respektovat přání sourozenců na možnost sdílet pokoj a být si nablízku. Například u mladších dětí si dobře dovedeme představit, že jim přítomnost staršího sourozence, ke kterému mají důvěru, může usnadnit usínání.
V případě, že nesouhlasíte s postupem dětského domova, máte možnost se na ředitele dětského domova obrátit se stížností. Pokud vám vedení tvrdí, že jejich jiný postup by byl v rozporu s vnitřním řádem, můžete požádat o možnost nahlédnutí do vnitřního řádu, případně můžete podat žádost o změnu vnitřního řádu. Stížnost i žádost musí být řádně vyřízeny i evidovány, v případě neúspěchu je poté možné se obrátit se stejnou stížností na krajský úřad, který je nadřízeným orgánem ředitele.
Pokud nechcete jít touto cestou a přesto byste rádi situaci změnili, můžete se obrátit na veřejnou ochránkyni práv. Ta Vám poradí, jak postupovat, může také poslat do Vašeho dětského domova právníka, který situaci zhodnotí, případně promluví s vedením. Emailová adresa, na které se dá podat váš podnět je deti@ochrance.cz nebo se dá zavolat na číslo 542 542 888. Více informací naleznete na http://deti.ochrance.cz/jak-se-na-ochrankyni-obratit/.

S pozdravem
Kamila

Doporučení Vteřiny poté

Pravidlo prioritního umisťování sourozenců do společných zařízení se nevztahuje na širší rodinu (bratrance a sestřenice). Často se objevuje putování dítěte za školou, která se nachází v jiném městě (a následné odtržení od sourozenců) a následné přemístění do jiného dětského domova (možné důvody: ušetření jízdného, problémy s dopravou, obavy ze ztráty kontroly nad dítětem při pobytu v internátu). Problém spočívá v tom, že není jasné vymezení toho, co je společné umístění (na pokoji, v rodinné skupině), objevuje se rozdělování dětí mezi skupiny. Dítě někdy nemá povědomí o sourozencích – neví, kdo jsou, nebo ani že jsou.
Doporučení Vteřiny poté: Je potřeba upřesnění termínu „společné umístění“, upřednostňování umístění sourozenců v rámci struktury ústavu a podpora kontaktu sourozenců při rozdělení.

Zdroje

Odkud pramení povinnosti každého dětského domova ve vztahu k sourozencům?
1. § 20 odst. 1 písm. d) a j) zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů – právo na společné umístění se sourozenci a právo vyjádřit svůj názor
2. Veřejný ochránce práv k rozdělování sourozenců ve své zprávě z návštěv dětských domovů uvádí: „Sourozenci by měli být umisťováni společně, pokud tomu nebrání skutečně vážné důvody, mezi něž však nepatří ani zdravotní postižení jednoho z nich. V případě, že dojde k rozdělení sourozenců, OSPOD a zařízení by měly aktivně činit veškeré kroky k zajištění pravidelného osobního kontaktu.“
Zpráva ze systematických návštěv školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy, 2012, strana 60. Dostupné z http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/ochrana_osob/2012/2012_skolska-zarizeni.pdf

Musím vždy trávit čas jen podle tet a s dětmi z dětského domova?

Štve mě to, že pokaždé musím ze školy utíkat do domova, abych náhodou nepřišel pozdě a neměl průšvih u tety. Vždyť mám jenom chuť být se svými kámoši, nic hrozného se neděje. Prý ale není možné, aby oni nevěděli, kde jsem. Kdybych tak mohl tetě zavolat a říct ji, že prostě zůstanu o hodinu déle. Ale takhle to v našem děcáku nechodí. Co je úplně nejhorší je to, že ani jeden rok jsem nejel na konci školního roku na výlet se školou, prý nejsou peníze. No jo, ale jak to, že pokaždé všichni z děcáku chodíme do děcáckých táborů? Místo toho bych rád s kámoši ze třídy strávil týden někde mimo školy, ať nejsem pořád s dětma z děcáku.

Marek

Odpověď

Dobrý den Marku,

obecně by dítěti z dětského domova měl být umožněn co nejširší styk s venkovním světem a s dětmi, které žijí v rodinách. Důležité taky je, že ke každému rozhodování, které se vás týká, máte právo se vyjádřit a váš názor musí být brán v potaz; ředitel Dětského domova by tedy měl zohlednit to, že si přejete jet na tábor s kamarády ze třídy a ne s dětmi z dětských domovů. Důležité také je, že děti starší 7 let mají právo na samostatné vycházky. Ty sice podléhají svolení tety, ale zakázat by je měla jen ze závažných důvodů (například nesplnění některé povinnosti), a zcela jistě ne na delší dobu. Podle Veřejného ochránce práv by tak děti měly mít právo na samostatnou vycházku v zásadě denně. Lze chápat, že se tety o vás tety bojí, zkuste se tedy nejprve domluvit; například den předem s tetou vždy domluvit, že přijedete ze školy o hodinu později a hodinu skutečně dodržet.
Pokud se však domluvit nelze, můžete si i stěžovat. Více o tom, jak a kam podat stížnost naleznete zde. Druhou možností je kontaktovat Veřejnou ochránkyni práv, která vám poradí, jak postupovat, může váš případ přímo vyšetřit, případně poslat do vašeho domova právníky, kteří řediteli vysvětlí, jak s ohledem na vaše práva postupovat. Ochránkyně má specializovanou webovou stránku i mail pro děti (http://deti.ochrance.cz/, deti@ochrance.cz), kontaktovat ji můžete i na telefonu +420 542 542 888.

S pozdravem za tým poradny,
Šárka

Doporučení Vteřiny poté

Vteřina poté doporučuje, aby byly návštěvy dětem umožněny kdykoliv. Kontakt by neměl podléhat sankcím (a směřovat na rodiče, nebo dítě), administrativní procedura by měla být přizpůsobena schopnostem rodiče, případně by mu měla být poskytnuta podpora, administrativa nutná k uskutečnění kontaktu by neměla kontakt ztěžovat či zabraňovat mu a měla by primárně směřovat k podpoře kontaktu.
Umisťování sourozenců do jednoho zařízení společně, a v rámci zařízení do stejných skupin, musí být prioritou. Nejsilnějším argumentem pro zamezení těchto negativních jevů je skutečnost, že by se stát neměl podílet (a tím pádem podněcovat) na dalším rozvracení už tak poškozené rodiny a vztahů uvnitř ní.
Vteřina poté doporučuje, aby se děti účastnily co nejvíce aktivit s dětmi z běžného sociálního prostředí nikoli pouze s dětmi z dětských domovů.

Zdroje

Odkud pramení právo na vycházky?
Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy toto právo zakotvuje v § 20 odst. 1, písm. p). Podle Veřejného ochránce práv by potom toto právo mělo být omezeno jen v konkrétně odůvodněných případech, a zásadně by měla vycházka být umožněna každodenně.
Zpráva ze systematických návštěv školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy, 2012, strana 83. Dostupné z http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/ochrana_osob/2012/2012_skolska-zarizeni.pdf

Můžou mě poslat do jiného dětského domova, pryč od sourozenců?

U nás v domově funguje taková věc, že když je někomu patnáct, tak ho pošlou do děcáku se školou v jiném městě i přesto, že se mu tam do té školy a jinýho děcáku nechce. Pro mě je to o to horší, že mám dva mladší sourozence, které tu teď budu muset nechat sám, protože už mi bylo patnáct a za pár měsíců mě to čeká. Na jednu stranu jsem rád, že konečně uvidím svého staršího bráchu, kterej tam v tom děcáku se školou je už několik let. Na druhou stranu ale nechci nechávat svoje mladší sourozence samotný.

Libor

Odpověď

Dobrý den Libore,

podle zákona je potřeba sourozence umísťovat společné vždy. Jakákoli výjimka musí být odůvodněná – např. ze závažných výchovných důvodů. Toto pravidlo je přitom nutné vykládat v tak, že by společnému umístění sourozenců musely bránit závažné okolnosti ve vývoji a vztazích mezi sourozenci (třeba časté násilí staršího sourozence vůči mladšímu). Na druhou stranu by vedení dětských domovů mělo respektovat přání sourozenců na možnost sdílet pokoj a být si nablízku. Například u mladších dětí si dobře dovedeme představit, že jim přítomnost staršího sourozence, ke kterému mají důvěru, může usnadnit usínání.

V případě, že nesouhlasíte s postupem dětského domova, máte možnost se na ředitele dětského domova obrátit se stížností. Pokud vám vedení tvrdí, že jejich jiný postup by byl v rozporu s vnitřním řádem, můžete požádat o možnost nahlédnutí do vnitřního řádu, případně můžete podat žádost o změnu vnitřního řádu. Stížnost i žádost musí být řádně vyřízeny i evidovány, v případě neúspěchu je poté možné se obrátit se stejnou stížností na krajský úřad, který je nadřízeným orgánem ředitele.

Pokud nechcete jít touto cestou a přesto byste rádi situaci změnili, můžete se obrátit na veřejnou ochránkyni práv. Ta Vám poradí, jak postupovat, může také poslat do Vašeho dětského domova právníka, který situaci zhodnotí, případně promluví s vedením. Emailová adresa, na které se dá podat váš podnět je deti@ochrance.cz nebo se dá zavolat na číslo 542 542 888. Více informací naleznete na http://deti.ochrance.cz/jak-se-na-ochrankyni-obratit/.

S pozdravem za tým poradny,
Kamila

Doporučení Vteřiny poté

Pravidlo prioritního umisťování sourozenců do společných zařízení se nevztahuje na širší rodinu (bratrance a sestřenice). Často se objevuje putování dítěte za školou, která se nachází v jiném městě (a následné odtržení od sourozenců) a následné přemístění do jiného dětského domova (možné důvody: ušetření jízdného, problémy s dopravou, obavy ze ztráty kontroly nad dítětem při pobytu v internátu). Problém spočívá v tom, že není jasné vymezení toho, co je společné umístění (na pokoji, v rodinné skupině), objevuje se rozdělování dětí mezi skupiny. Dítě někdy nemá povědomí o sourozencích – neví, kdo jsou, nebo ani že jsou.
Doporučení Vteřiny poté: Je potřeba upřesnění termínu „společné umístění“, upřednostňování umístění sourozenců v rámci struktury ústavu a podpora kontaktu sourozenců při rozdělení.

Zdroje

Odkud pramení povinnosti každého dětského domova ve vztahu k sourozencům?
1. § 20 odst. 1 písm. d) a j) zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů – právo na společné umístění se sourozenci a právo vyjádřit svůj názor.

2. Jak vyplývá ze zprávy veřejného ochránce práv: „Sourozenci by měli být umisťováni společně, pokud tomu nebrání skutečně vážné důvody, mezi něž však nepatří ani zdravotní postižení jednoho z nich. V případě, že dojde k rozdělení sourozenců, OSPOD a zařízení by měly aktivně činit veškeré kroky k zajištění pravidelného osobního kontaktu.“
Zpráva ze systematických návštěv školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy, 2012, strana 60. Dostupné z http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/ochrana_osob/2012/2012_skolska-zarizeni.pdf

3. Pro dětský domov platí standardy kvality, u kterých bod 2.7 upřesňuje povinnost každého dětského domova ve vztahu k sourozencům takto: „Zařízení podporuje společné umístění sourozenců a uvnitř zařízení vytváří podmínky pro jejich blízké soužití (např. umístění v jednom pokoji, rodinné skupině). Pokud společné umístění sourozenců není ze závažných důvodů realizováno, zařízení aktivně podporuje udržování pravidelného osobního kontaktu mezi sourozenci.“

Standardy kvality (celým názvem „Standardy kvality péče o děti ve školských zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy a preventivně výchovné péče“) si vy, nebo vedení dětského domova můžete pročíst zde.

Mám právo na informace o své rodině a o svém životě?

Moje máma o mě stále projevovala zájem, ale způsobem, který mi ubližoval a kterému jsem nerozuměla. Nikdo mi nikdy moc nevysvětlil, co s mámou vlastně je, proč se chová tak jak se chová. Fakt není lehké, když rodič přijede do děcáku a dělá divné věci. Sedíte, stydíte se a brečíte. No a přijdou další děti a smějí se „Hele tvoje máma, koukni na ní, co zase dělá”. Některé tety se snažily pomoct, vysvětlit co a proč, ale sami moc nevěděly. Některé tety byly hodně odměřené. Až jako větší, když jsem se sama začala zajímat, jsem pochopila, že máma je duševně nemocná. Až později jsem pochopila, že máma dělala všechno proto, aby mě dostala z děcáku pryč. Až zpětně jsem ocenila a pochopila, že přes to všechno co mi máma prováděla, se o mě vlastně starala a měla mě ráda. Až nyní jí můžu poděkovat.

Miška

Odpověď

Dobrý den Miško,

každé dítě v dětském domově by mělo dostat dostatečnou podporu při poznávání svého osobního příběhu, příběhu své rodiny. Tuto povinnost upravují i „standardy kvality, vztahující se na činnost dětských domovů“, které dětskému domovu zpřesňují, jaké má vůči dětem povinnosti a jak by mělo vypadat prostředí, ve kterém děti žijí. Standardy kvality specifikují, že každé dítě má právo na uchovávání fotografií ze života dítěte, předmětů symbolizujících vzpomínky, vedení podstatných informací. Tím se rozumí i to, že vám někdo z vychovatelů řekne, jak jste se do domova dostali nebo třeba jestli máte sourozence. Dětský domov má povinnost aktivně vytvářet podmínky pro udržování kontaktu dítěte s rodinou ve formě návštěv anebo telefonického a písemného kontaktu.

S pozdravem za tým poradny,
Kamila

Doporučení Vteřiny poté

Rozdílné zkušenosti s tím, jak jsou informovány děti o důvodech jejich umístění do zařízení (dostatečné i nedostatečné) a nejasný přístup dítěte k informacím v osobních složkách. Existují zpravidla dva druhy složek: zápisy vychovatelů a vedení žurnálu a dále složky u sociálních pracovnic, které obsahující důležitou osobní dokumentaci dítěte - vysvědčení, informace o rodině, lékařské zprávy apod. Dítě o složce někdy ani neví, a pokud požádá o přístup k ní sociální pracovnici, tak mu je přístup odepřen. Při odchodu z domova byly předány jen kopie vysvědčení (originály zůstaly domovu), nebo dítě nedostalo vůbec nic (odepřeno). Nejasné jen nejen to, jaký má přístup dítě ke složce, ale rovněž co je jeho vlastnictví. Dítě při příchodu do dětského domova neví, kam jde, nezná důvody umístění, délku umístění, informace o zařízení – pravidla, práva, povinnosti apod.

Doporučujeme více transparentního přístupu k informacím, které se bezprostředně týkají dítěte a jeho identity.

Zdroje

Odkud pramení právo dozvědět se informace o své rodině a svém příběhu?
Povinnost dětského domova poskytnout dítěti informace o jeho životním příběhu a umožnit kontakt s rodinou upravují standardy kvality péče o děti ve školských zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy a preventivně výchovné péče, v bodech 2.14 a 2.15. Tyto standardy si vy, nebo vedení dětského domova můžete pročíst zde.

Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz  a www.eeagrants.cz