Komunikace se světem

Odpověď

Chápu, že tato situace je pro Tebe velmi nepříjemná. Opatření ve výchově jsou svou povahou tresty – jejich původním smyslem bylo dát řediteli a vychovatelům nějaký nástroj, který by se přibližoval tomu, že i doma nám rodiče občas něco zakážou, nebo Tě naopak odmění. Jenže rodiče si toho mohou ve vztahu k dětem dovolit víc než vychovatelé a ředitel, protože ti musí být především profesionály. Z tohoto důvodu musí být při ukládání opatření ve výchově respektována některá základní pravidla, zvlášť pokud jsou ukládána jako forma trestu a nikoli odměny.

Jedním z nejdůležitějších je to, že každému dítěti musí být dána předem možnost se k chování, za něž Ti má být opatření uloženo, vyjádřit. V podstatě se jedná o možnost vše vysvětlit, obhájit se. V některých domovech je tato možnost dítěti dávána až poté, co už je o opatření ve výchově rozhodnuto, to je však špatný postup. Dítě musí mít možnost ještě konečný „verdikt“ nějakým způsobem ovlivnit a nikoli jej pouze okomentovat v případě, kdy už je rozhodnuto a nedá se s tím nic udělat.

Dalším důležitým pravidlem je, že ředitel v rámci opatření ve výchově může uložit pouze to, co mu umožňuje zákon, nikoli žádný jiný trest. Zákon přitom umožňuje v rámci opatření ve výchově uložit pouze:

-        odnětí výhody udělené rovněž v rámci opatření ve výchově, tentokrát však jako odměna (konkrétně se může jednat o: udělenou věcnou nebo finanční odměnu; zvýšení kapesného v rozsahu stanoveném zákonem; povolena mimořádná návštěva kulturního zařízení, vycházka, návštěva nebo přiznána jiná osobní výchova);

-        snížení kapesného v rozsahu stanovené zákonem;

-        omezení nebo zákaz trávení volného času mimo domov; maximální rozsah tohoto omezení nebo zákazu je stanovený ve vnitřním řádu domova;

-        odnětí možnosti účastnit se atraktivní činnosti či akce;

-        zákaz návštěv, s výjimkou Tvých rodičů a jiných Tvých blízkých osob a pracovníků sociálky, a to na dobu nejdéle 30 dnů následujících 3 měsíců.

Z tohoto výčtu vidíš, že ředitel Tvého domova Ti v rámci opatření ve výchově zakázal používat telefon. To totiž v rámci opatření ve výchově učinit nemůže. Telefon je důležitý komunikační prostředek, a proto i ombudsmanka zdůraznila, že dítě v dětském domově „má mít možnost používat svůj vlastní mobilní telefon a mít k němu v podstatě neomezený přístup. Lze samozřejmě zakázat používání mobilního telefonu během společných aktivit, v době nočního klidu apod.“

Posledním důležitým pravidlem je pravidlo přiměřenosti. Opatření ve výchově by svou závažností mělo odpovídat závažnosti Tvého chování, za které je ukládáno. Jinými slovy, je zakázáno, aby ředitel děti trestal nepřiměřeně.

V případě, že máš za to, že ředitel pochybil při ukládání opatření ve výchově, což se ve Tvém případě stalo při nejmenším tím, že Ti zakázal používat telefon, můžeš se obrátit na ombudsmanku. Kontaktovat ji můžeš prostřednictvím zvláštní e-mailové adresy, určené speciálně pro děti: deti@ochrance.cz, anebo jí můžeš zavolat na telefonní číslo: 542 542 888. Více informací o tom, jak ombudsmanka postupuje a v čem Ti může pomoci nalezneš zde: http://deti.ochrance.cz/ .

Za tým právní poradny

Odpověď

Dobrý den Aleno,

u návštěv se rozlišuje, jestli dítě v domově nebo jiném ústavním zařízení, navštěvují rodiče nebo jiní příbuzní (tzv. osoby blízké), anebo kamarádi a jiné osoby. Vaše právo na návštěvy a jakýkoli kontakt se svými rodiči a jinými příbuznými je velmi silné. Domov dokonce musí aktivně vytvářet podmínky pro vytvoření a udržování Vašeho kontaktu s rodinou a příbuznými, a to i ve formě návštěv přímo v domově. Toto právo dokonce nikdo ze zařízení nemůže ani žádným způsobem omezit. Ředitel domova může pouze zakázat nebo přerušit návštěvu rodičů a jiných příbuzných v případě, že by se chovali nevhodně a nepříznivě na Vás působili. K tomu by ale mělo docházet pouze ve výjimečných případech. Veřejná ochránkyně práv upozorňuje na to, že domov by návštěvám ze strany rodičů a jiných příbuzných neměl vytvářet další nepřiměřené překážky, jako je např. povinnost se předem ohlásit. Samozřejmě je třeba respektovat určitý denní režim dítěte a např. čas, kdy je dítě ve škole, ale domov by měl vždy udělat maximum, aby kontakt dítěte s rodiči a příbuznými byl co nejširší.

U návštěv kamarádů a dalších osob už platí trochu odlišná pravidla. Máte právo přijímat i návštěvy jiných osob, než jsou jejich rodiče a jiní příbuzní. Podmínkou je, že o tom bude informovaný vychovatel (není však nutný jeho souhlas). V případě, že byste porušovala své povinnosti, mohou Vám být tyto návštěvy (nikoli však návštěvy rodičů a jiných příbuzných) zakázány. Zákaz však v období 3 měsíců nesmí přesahovat 30 dnů. Porušením Vašich povinností přitom nutně nemusí být špatné známky ve škole, pokud se v rámci možností snažíte připravovat. Vychovatel poté ještě může návštěvy jiných osob než rodičů a příbuzných zakázat v případě, kdy by taková návštěva ohrožovala Vaše zdraví nebo bezpečnost.

Návštěva kamaráda nebo kamarádky v domově tedy není ze zákona brána jako výjimka, jak píšete, ale jako Vaše právo. To zdůraznila i veřejná ochránkyně práv, která zdůraznila, že dítě má široce stanovené právo přijímat návštěvy a domov by mu měl spíše poskytovat podporu.

Pokud máte s realizací Vašeho práva na návštěvy ve Vašem domově problémy, doporučujeme se obrátit na veřejnou ochránkyni práv. Ta může situaci začít řešit sama. Veřejná ochránkyně práv má vytvořené stránky speciálně určené dětem http://deti.ochrance.cz/ se zvláštní e-mailovou adresou deti@ochrance.cz a telefonním číslem 542 542 888, které jsou určené pouze dětem. Zde si můžete přečíst, jak veřejná ochránkyně práv při řešení Vašeho případu bude postupovat. Případně můžete kontaktovat i státního zástupce, který dohlíží nad dodržováním zákonů ve vašem domově. I on je oprávněn ředitele upozornit, že takovýto postup neodpovídá zákonu, a žádat, aby ředitel přestal zákon porušovat. V některých domovech je kontakt na státního zástupce vyvěšen třeba na nástěnce.

S pozdravem za poradnu
Anička

Odpověď

Dobrý den Ondro,

podle zákona má každé dítě starší 7 let právo opustit samostatně dětský domov nebo jiné zařízení (výjimkou jsou děti, které mají uloženou ochrannou výchovu). Právo na vycházku je však podle zákona podmíněno souhlasem pedagogického pracovníka (vychovatele). Souhlas však není to samé co schválení - vychovatel nemůže jen tak říct, že vycházku zakazuje, ale sám musí respektovat určitá pravidla.

Dětský domov nebo jiné zařízení Vás musí podporovat v navazování kontaktů a k trávení svého volného času mimo zařízení v přirozeném prostředí (venku, s kamarády na hřišti, kroužky). Zároveň má péče domova odpovídat individuálním potřebám dítěte. Měla by tak pro Vás platit podobná pravidla jako u dětí, které vyrůstají v rodině. Velkou roli bude hrát Váš věk a vyspělost. Vychovatel tak v konkrétním případě nemusí souhlas udělit, pouze pokud k tomu má důvod, např. pokud dítě nemá splněny povinnosti do školy (přípravu). I v těchto případech je však třeba postupovat přiměřeně s ohledem na věk a vyspělost dítěte – větší prostor dbát na přípravu bude u mladších dětí. Čím je však dítě starší, tím víc je na jeho odpovědnosti se do školy připravovat samostatně. Úkolem vychovatelů bude v těchto případech spíše prevence zanedbávání přípravy do školy.

Neudělení souhlasu vychovatelem však může být překážkou samostatné vycházky pouze v jednotlivých případech. Pokud by omezení vycházek mělo trvat delší dobu, lze jej dítěti uložit pouze jako tzv. opatření ve výchově, o kterém rozhoduje vždy ředitel zařízení. Důležité ale je, že takové omezení nebo zákaz může být dítěti uložen opravdu pouze v případě prokázaného porušení jeho povinností. Špatný prospěch ve škole neznamená vždy porušení povinností. Při určování toho, jestli dítě porušuje své povinnosti, nebo ne, není až tak důležité, jakou dostane známku, ale jeho přístup k přípravě do školy.

Dále je důležité, že opatření ve výchově ve formě omezení nebo zákazu vycházek, může trvat pouze po omezenou dobu, kterou ředitel stanoví. Ředitel přitom nemůže překročit maximální možnou délku stanovou vnitřním řádem domova. Do vnitřního řádu domova můžete nahlédnout a ověřit si, že domov neporušuje vaše práva.

Dětský domov musí mít také nějaká vnitřní pravidla svého fungování. Takovým pravidlem může být např. stanovení večerky. To nemusí odpovídat situaci dětí z rodin, které se v případě, že už jsou starší, mohou např. v pátek nebo v sobotu na diskotéce zdržet delší dobu. Domov i dítě, resp. mladistvý, by se měli snažit hledat nějaký rozumný kompromis a způsob řešení, které mladistvému do určité míry umožní účastnit se aktivit společně se svými vrstevníky za alespoň trochu srovnatelných podmínek a které by příliš nenarušilo chod domova.

Je ještě nezbytné zdůraznit, že všechno, co bylo výše uvedeno, se týká pouze dětí, kterým byla nařízena ústavní výchova. Pro děti s uloženou ochrannou výchovou platí jiná pravidla. Ty právo na samostatné vycházky nemají, mají právo pouze na vycházky s doprovodem. Samostatné vycházky jim mohou být přiznány za odměnu rozhodnutím ředitele, opět prostřednictví m opatření ve výchově.

Pokud máte pocit, že jste nepřiměřeně omezováni v možnosti opouštět domov, můžete se obrátit na veřejnou ochránkyni práv. Ta může situaci začít řešit sama. Veřejná ochránkyně práv má vytvořené stránky speciálně určené dětem http://deti.ochrance.cz/ se zvláštní e-mailovou adresou deti@ochrance.cz a telefonním číslem 542 542 888, které jsou určené pouze dětem. Zde si můžete přečíst, jak veřejná ochránkyně práv při řešení Vašeho případu bude postupovat. Případně můžete kontaktovat i státního zástupce, který dohlíží nad dodržováním zákonů ve vašem domově. I on je oprávněn ředitele upozornit, že takovýto postup neodpovídá zákonu, a žádat, aby ředitel přestal zákon porušovat. V některých domovech je kontakt na státního zástupce vyvěšen třeba na nástěnce.

S pozdravem za poradnu
Anička

Odpověď

Dobrý den Radku,

úloha sociálky neboli orgánu sociálně-právní ochrany dětí (dále jen „OSPOD“), je opravdu důležitá. Musí chránit nejlepší zájem dítěte a jeho práva. Jeho povinností je navštěvovat děti, které jsou umístěné v dětském domově nebo v jiném ústavním zařízení nikoli jednou za rok, ale každé tři měsíce. Každé tři měsíce by měl navštívit i rodiče tohoto dítěte. Veřejná ochránkyně práv upozorňuje na to, že OSPOD ne vždy tyto své povinnosti plní, avšak v takovém případě porušuje své zákonné povinnosti.

Tyto pravidelné návštěvy pracovnice nebo pracovníka OSPOD sledují hned několik účelů. OSPOD by měl předně působit jako kontrola toho, že práva dětí nejsou ze strany ústavu porušována. Za tímto účelem pravidelně dětský domov navštěvuje ještě státní zástupce a na kontrolu může přijet i Česká školní inspekce nebo právě Veřejná ochránkyně práv. Na všechny tyto orgány se můžete v případě, že se v zařízení vyskytnou problémy, sami obrátit. Aby pracovnice nebo pracovník OSPOD mohli tento svůj úkol plnit, mají právo i povinnost promluvit si s dítětem o samotě a nahlížet do jeho dokumentace.

Vedle toho je úkolem OSPOD dbát na to, aby umístění dítěte v ústavu netrvalo delší dobu, než je nezbytně nutné. I k tomu slouží pravidelné návštěvy dětí i jejich rodičů. OSPOD by měl plánovat pomoc rodině a zprostředkovávat jednotlivé kroky, které je potřeba udělat, aby se dítě mohlo vrátit domů. Zároveň má možnost obracet se na soud s návrhy, např. na zrušení ústavní výchovy, nebo přemístění do jiného zařízení.

Pokud OSPOD neplní své povinnosti, je možné si na něj stěžovat. V takovém případě je nejlepší kontaktovat veřejnou ochránkyni práv. Ta může situaci začít řešit sama. Veřejná ochránkyně práv má vytvořené stránky speciálně určené dětem http://deti.ochrance.cz/ se zvláštní e-mailovou adresou deti@ochrance.cz a telefonním číslem 542 542 888, které jsou určené pouze dětem. Zde si můžete přečíst, jak veřejná ochránkyně práv při řešení Vašeho případu bude postupovat.

S pozdravem za poradnu
Anička

Odpověď

Dobrý den Jitko,

dítě má v každém případě právo nejen na to, aby bylo jednáno vždy v jeho nejlepším zájmu, ale také na to, aby jeho názor byl vyslyšen a brán v potaz v každém případě, který se ho týká. To platí tedy i pro trávení víkendů, účasti na programech atp. Je zřejmé, že z hlediska trávení volného času je nutné dělat jisté kompromisy; po domluvě s tetami byste však rozhodně měli mít možnost trávit víkend i mimo domov a mimo oficiální program, každé dítě starší sedmi let má právo na samostatné vycházky a souhlas by tety neměly dát jen ve výjimečných a odůvodněných případech (například pokud si nesplníte některé povinnosti). Co se týče praktiky s podepisováním rozhodnutí, tento postup je ze strany dětského domova nezákonný a navíc vede k velmi rizikovému chování - vždyť jedním ze základních pravidel, kterému bychom se všichni měli naučit co nejdřív je, nepodepisovat nic, co jsme si předtím nepřečetli. Je nutné, aby pracovníci dětského domova dítě vždy pečlivě seznámili s obsahem rozhodnutí nebo opatření, vysvětlili jeho důsledky a ujistili se, že jim dítě porozumělo. Musí také, jak je uvedeno výše, dítě vyslechnout a vzít v potaz jeho názor.
Pokud chcete situaci změnit, můžete proti rozhodnutí ředitele podat stížnost. Tu musíte podat písemně nejprve k rukám ředitelky. Pokud vaše stížnost nebude úspěšná u ředitelky, můžete ji poslat krajskému úřadu, který je nadřízeným ředitele domova. Stejně tak si o problému můžete promluvit se sociální pracovnicí, která by vás měla pravidelně (každé 3 měsíce) v domově navštěvovat.
Další možností je potom kontaktovat Veřejnou ochránkyni práv. Ten má specializovanou webovou stránku i mail pro děti (http://deti.ochrance.cz/, deti@ochrance.cz), kontaktovat ji můžete i na telefonu +420 542 542 888. Ochránce vám poradí, jak postupovat a může do vašeho dětského domova poslat i právníky, kteří paní ředitelce vysvětlí, jak by měla s ohledem na vaše práva postupovat.

S pozdravem za tým poradny,
Šárka

Odpověď

Dobrý den Lucie,

podle zákona je potřeba sourozence umísťovat společné vždy. Jakákoli výjimka musí být odůvodněná – např. ze závažných výchovných důvodů. Toto pravidlo je přitom nutné vykládat v tak, že by společnému umístění sourozenců musely bránit závažné okolnosti ve vývoji a vztazích mezi sourozenci (třeba časté násilí staršího sourozence vůči mladšímu). Na druhou stranu by vedení dětských domovů mělo respektovat přání sourozenců na možnost sdílet pokoj a být si nablízku. Například u mladších dětí si dobře dovedeme představit, že jim přítomnost staršího sourozence, ke kterému mají důvěru, může usnadnit usínání.
V případě, že nesouhlasíte s postupem dětského domova, máte možnost se na ředitele dětského domova obrátit se stížností. Pokud vám vedení tvrdí, že jejich jiný postup by byl v rozporu s vnitřním řádem, můžete požádat o možnost nahlédnutí do vnitřního řádu, případně můžete podat žádost o změnu vnitřního řádu. Stížnost i žádost musí být řádně vyřízeny i evidovány, v případě neúspěchu je poté možné se obrátit se stejnou stížností na krajský úřad, který je nadřízeným orgánem ředitele.
Pokud nechcete jít touto cestou a přesto byste rádi situaci změnili, můžete se obrátit na veřejnou ochránkyni práv. Ta Vám poradí, jak postupovat, může také poslat do Vašeho dětského domova právníka, který situaci zhodnotí, případně promluví s vedením. Emailová adresa, na které se dá podat váš podnět je deti@ochrance.cz nebo se dá zavolat na číslo 542 542 888. Více informací naleznete na http://deti.ochrance.cz/jak-se-na-ochrankyni-obratit/.

S pozdravem
Kamila

Odpověď

Dobrý den Marku,

obecně by dítěti z dětského domova měl být umožněn co nejširší styk s venkovním světem a s dětmi, které žijí v rodinách. Důležité taky je, že ke každému rozhodování, které se vás týká, máte právo se vyjádřit a váš názor musí být brán v potaz; ředitel Dětského domova by tedy měl zohlednit to, že si přejete jet na tábor s kamarády ze třídy a ne s dětmi z dětských domovů. Důležité také je, že děti starší 7 let mají právo na samostatné vycházky. Ty sice podléhají svolení tety, ale zakázat by je měla jen ze závažných důvodů (například nesplnění některé povinnosti), a zcela jistě ne na delší dobu. Podle Veřejného ochránce práv by tak děti měly mít právo na samostatnou vycházku v zásadě denně. Lze chápat, že se tety o vás tety bojí, zkuste se tedy nejprve domluvit; například den předem s tetou vždy domluvit, že přijedete ze školy o hodinu později a hodinu skutečně dodržet.
Pokud se však domluvit nelze, můžete si i stěžovat. Více o tom, jak a kam podat stížnost naleznete zde. Druhou možností je kontaktovat Veřejnou ochránkyni práv, která vám poradí, jak postupovat, může váš případ přímo vyšetřit, případně poslat do vašeho domova právníky, kteří řediteli vysvětlí, jak s ohledem na vaše práva postupovat. Ochránkyně má specializovanou webovou stránku i mail pro děti (http://deti.ochrance.cz/, deti@ochrance.cz), kontaktovat ji můžete i na telefonu +420 542 542 888.

S pozdravem za tým poradny,
Šárka

Odpověď

Dobrý den Lukáši,

všichni, tedy i dětský domov, musí respektovat důstojnost dítěte i jeho právo na soukromí. Součástí těchto práv je přirozeně i právo na to, aby bez vašeho vědomí nikdo nepouštěl cizí lidi do vašeho pokoje, abyste na pokoji měli dostatečné soukromí, abyste měli dostupnou schránku nebo jiné bezpečné a uzamykatelné uložiště cenných věcí. Pro starší děti je poté s ohledem na důstojnost a právo na soukromí žádoucí i možnost si pokoj uzamknout, pro mladší je nezbytné zařídit alespoň oddělenou zásuvku, kde si mohou uchovat své osobní věci. Dítě má také právo na to, aby prostředí dětského domova co nejvíce připomínalo běžnou domácnost, s čímž souvisí například i možnost si pokoj zútulnit tak, aby se v něm žilo příjemně. Jako u mnoha oblastí je však tady nejefektivnější možností domluva s vychovatelem nebo vychovatelkou. V případě, že vychovatelka nebo vychovatel na domluvu nereagují, existuje několik možností. První je podat stížnost na podmínky v Dětském domově. Více o tom, jak podat stížnost zde.
Druhou je kontaktovat Veřejnou ochránkyni práv, která vám poradí a může váš případ přímo vyšetřit, případně může do vašeho dětského domova poslat i právníky, kteří paní ředitelce vysvětlí, jak by měla s ohledem na vaše práva postupovat. Ochránkyně má specializovanou webovou stránku i mail pro děti (http://deti.ochrance.cz/, deti@ochrance.cz), kontaktovat ji můžete i na telefonu +420 542 542 888.

S pozdravem za tým poradny,
Šárka

Odpověď

Dobrý den Miško,

každé dítě v dětském domově by mělo dostat dostatečnou podporu při poznávání svého osobního příběhu, příběhu své rodiny. Tuto povinnost upravují i „standardy kvality, vztahující se na činnost dětských domovů“, které dětskému domovu zpřesňují, jaké má vůči dětem povinnosti a jak by mělo vypadat prostředí, ve kterém děti žijí. Standardy kvality specifikují, že každé dítě má právo na uchovávání fotografií ze života dítěte, předmětů symbolizujících vzpomínky, vedení podstatných informací. Tím se rozumí i to, že vám někdo z vychovatelů řekne, jak jste se do domova dostali nebo třeba jestli máte sourozence. Dětský domov má povinnost aktivně vytvářet podmínky pro udržování kontaktu dítěte s rodinou ve formě návštěv anebo telefonického a písemného kontaktu.

S pozdravem za tým poradny,
Kamila