24. 02. 2016
Vteřina poté se zapojila do projektu pro školáky s názvem „Nemluvím, stejně mě neposlouchají“, který je součástí širší informační kampaně „Právo na dětství“. Projekt se zaměřuje na práva dětí a kreativní formou vtahuje školáky do tématu práv na hodině občanské výchovy. Projekt byl vytvořen ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Asociací učitelů občanské výchovy a společenských věd a spolkem Vteřina poté.
Radek Laci se minulý týden vydal debatovat se školáky o právech dětí na základní školu v Mostě. Zaměřil se na mladé lidi z 8. a 9 třídy. Škola působí otevřená různým kulturám a staví na podpoře individuality. „Vidím to jako velkou devízu a skvělý nápad inspirovat žáky tou nejpověřenější osobou, jako je Radek s vlastní zkušeností z dětského domova“ říká paní magistra Jana Kropáčková, ředitelka základní školy v Mostě.
Jak samotná diskuze probíhala? Radek se opíral o příběh Richarda, který byl jako malé dítě odebrán nefungující rodině a umístěn do dětského domova. Richard při příchodu nemá dostatek informací a neví, proč se v domově ocitl. Návštěvy jeho rodiny nejsou rovněž dobře zajištěné a on ztrácí pravidelný kontakt a přichází o rodinné vazby. Čas plyne a Richard nastupuje na střední odborné učiliště, které si sám nevybral, ale bylo mu jasně nabídnuto se slovy, že na jinou školu nemá.
Během workshopu Radek apeloval na tyto 3 práva: Právo na informace, rovné příležitosti ke vzdělání a právo na soukromí. „Bylo opravdu zajímavé pozorovat reakce, když jsem dětem vyprávěl, že se s tímto příběhem ztotožňuji, neb se týkal i mě samotného “,řeklRadek.
Reakce dětí byly trefné, když v začátku hodiny popisovaly, že si představují dětský domov jako nějakou budovu s opuštěnými dětmi, které nikdo nechce. Po příběhu Richarda padala slova: děti bez volného času, děti které by měly jít za svými sny či děti se svými právy a povinnosti. Radek se jim snažil přiblížit, jak dětský domov vypadá a apelovat na to, jaké je důležité dát jeho obyvatelům šanci, jít si za svými sny a podporovat je. Upozorňoval děti, že dětské domovy jsou různé, aby problematiku ústavní péče nevnímaly černobíle.
V závěru žáky dále nejvíce zajímalo, jaká je výše kapesného dětí v dětských domovech a zda mohou studovat i po 18 letech. „Pokaždé, když navštítím jakoukoli školu, vždy debata končí se zamyšlením a obdivem nad dětmi v dětských domovech, které studují a drží se svých cílů. To mě neustále utvrzuje, že šířit dobré povědomí o mladých lidech z dětských domovů, stojí vždy za to“, dodává Radek.
Více o projektu zde.
